sobota 27. srpna 2016

Rafaelka bude zase vycházet knižně

Poslední den dovolené, a přesto nemám důvod být smutná. Právě naopak, zázraky se dějí a mně se jeden právě přihodil. Nebo by se tomu dalo říkat "Ježíšek v srpnu". Ve velmi horkém srpnu. Téměř přesně čtyři měsíce před vlastními Vánocemi.

Vy, kdo jste se stavili od čtvrtečního večera na facebooku, už víte, že opona, která se za Rafaelkou zavřela, a kterou jsem pootevřela pomocí vlastnoručně vytvořené e-knihy, se nyní otevírá jako v Národním divadle.

Celé prázdniny jsem vše tajila, bála jsem se, abych něco nezakřikla, vždyť jsem nebyla ani vlastníkem licence na vydávání Rafaelky. Licence spinkala u ledu v předchozím nakladatelství. Několik let byla nedostupná. A nyní.. nyní to mohu všechno prozradit.
Končí prodej e-knihy. Dneska jsem totiž podepsala smlouvu a...
vy čtenáři se můžete (a já s vámi) těšit na knižní papírové voňavé vydání čtvrtého dílu Vlnění nymf, a poté brzy na 2. vydání Vílích křídel, Tanců nág a Rohů faunů. A já samozřejmě mezi překládáním knih musím psát pátý díl - Vlasy dryád.

Nakonec vzhledem k časové náročnosti práce vyjde čtyřka až po Vánocích. Ale netruchlete, dostanete do ruky krásnou knížku. Čekání se vyplatí. Jak to? Dozvíte se za chvíli... Musím pěkně postupně, ještě jsem vám ani neřekla, kam jsem to vlastně jela smlouvu podepsat a jak k tomu došlo. Jak je možné, že se tak stalo?

Budík je neúprosný, vlak na nikoho nečeká. Probuzení mi trvá déle než matce přírodě a asi bych nebyla schopná s mými ukrutnými ospalky točit video vlog jako jůtůbeři, a tak vám celý dnešek ukážu na fotkách.
Příroda za kuchyňským oknem se budí světlem, já grepem, litrem zeleného čaje, houskou, vajíčkem a ledovým salátem. Mimochodem, ten grep musím jíst u kuchyňského pultu, je pokaždé jako vodotrysk. Ráno mě pěkně probere, samozřejmě neoslazený.

Včera jsem si koupila halenku, abych se patřičně naparádila, přeprala jsem ji a nechala sušit. Navzdory vedru na odpolední lodžii, kde bylo jako na Sahaře, halenka nedoschla. Nepomáhá ani fén a žehličku použít nemohu, protože bych rozžehlila strukturu látky. A tak vzpomínám na knihu od Ivana Krause, která se jmenuje 'Na tobě to doschne' a halenku si oblékám. Není to tak hrozné, nemrznu. A halenka na mně opravdu dosychá cestou na nádraží.

Je to tak dávno, kdy jsem jela do Prahy s první Rafaelkou. Bylo to někdy roku 2010, tedy před šesti lety. (Uf, jak rychle to uteklo.) Někteřé ze čtenářek chodily vlastně ještě do školky, napadá měna nástupišti při čekání na vlak. Fotka působí, jako kdybych na peróně byla úplně sama, ale nenechte se mýlit. Lidí kolem mraky. Rychlík, no...

Kdysi byla tato trať plná vlaků s uhlím a vše mělo megazpoždění. Ale jízdné nevraceli jako to dělají v Japonsku. Dneska vyjíždíme přesně jako v Japonsku, nemám si na co stěžovat. A vyjíždíme na okružní cestu kolem Řípu, tak nějak by se dala trasa vlakem do Prahy nazvat. Fotka sice trochu zkresluje, ale při troše snahy uvidíte Říp na obzoru uprostřed jako takový bobek. Ve 3D skutečnosti, když na něj koukáte z vlaku, je podstatně větší bobek.

Teď to asi vypadá, že cestou jen fotím. Kdepak, čtu. Celé léto se prokousávám young adult knihami, abych zjistila, co zázračného obsahují ya bestsellery. Je jich hodně, Jsou různorodé, u některých jsem se i přiučila, došlo mi, co ještě čtenářky táhne.
Marina nám totiž stárne, v pátém dílu jí bude šestnáct, vlastně opouští základku. Proto jsem si v Neoluxoru koupila anglická vydání všech těchto ya knih, co jsou zrovna populární. Mimochodem, anglické paperbacky mi vyšly mnohem levněji, než české verze v tvrdých deskách. A protože z nich nechci stavět barák, měkká vazba mi stačí. Navíc je taková kniha skladnější a lehčí do kabelky. Žádná cihla.


Jo, abych nezapomněla, ve vlaku všichni klimbají, až na mě a na jednoho mladíka a jeho ohaře. Pes i přes své rozměry sedí páníčkovi na klíně a kouká z okna na cestu do Prahy přes Neratovice. Kam se hrabe Marinin Čert...

A jsme v Praze, jak potvrzuje cedule. Přemýšlím ne o Rafaelce, ale kam si půjdu dát ranní kávu. Na nádraží narváno, po ulicích všude plno turistů, a tak končím v nejklidnější kavárně na Václaváku. Nevím, jestli ji všichni znáte, ale je mezi knihami, přímo v patře Neoluxoru. Většinou je tam plno, tentokrát je vše obráceně. Jsem první zákazník. Čtenáři zřejmě déle spí nebo pracují (což je asi ta správná varianta).

Mladík, který připravuje kávu, umí dobré espresso za 35 Kč a mají tam wifinku a maximální klid, takže všem doporučuji. Když se začíná provoz v kavárně zhušťovat, platím a vydávám se do (zatím neprozrazeného) nakladatelství.

Na levé fotce scéna před Neoluxorem vypadá, jako kdyby se blížil večer, ale je půl desáté dopoledne. Všude davy, na fotce téměř nikdo. Ale nápis Palác knih je jasně vidět a my se posuneme dál z kopce dolů po Václaváku. Zatím nevíte, kam mířím. Těžko byste hádali. A tak vás napínám a provádím Prahou.

Právě fotím věž s Orlojem a zahýbám doprava. Tady se odehrávala scéna třetího dílu Rafaelky. Možná si vzpomínáte, jak Médea a Marinou hledaly Krále lesa a umíraly vedrem u Mistra Jana Husa a jen díky Médeině žízni Krále nakonec našly.

Tady jsem také spáchala chybu, na kterou jste někteří při čtení trojky přišli. V několika mailech jste mi o tom psali, ale s tím už se v hotové knize nedá nic dělat. Ledaže byste si chybné slovo zabělítkovali a přepsali. Na stránce s číslem 66 se nahoře totiž říká:



"Musím napsat mamce," řekla Marina Médee a rychle poslala zprávu.

Bylo vám to divné, že by se Marina takhle prokecla, když Médea o její mamince Aine neví. Jenže problém tkví v tom, že Marina měla logicky říct:

"Musím napsat babičce." 

A přitom opravdu esemeskovala mamince. Taky to tam původně bylo, jenže já při všech těch korekturách jsem pravděpodobně zblbla a takhle to opravila a tím pádem zvrzala. Vůbec si na to totiž nepamatuju. No, samo se to nezkazilo, to je jasné. Do nového vydání musím vše opravit.

A jdeme dál, jelikož Staromák začíná být plný bublin a dlažba připomíná napěněné moře (zkrátka taková atrakce pro turisty), nerada bych, aby se mi jarová bublina rozplácla na hlavě. Halenka už doschla, opavdu  nemusím mít pro změnu mokré vlasy.

Pá pá Staromáku, za chvíli se vrátím... Jo?

Uličky se zužují a zužují. Všichni turisté jdou proti mně a já přidávám, čas nějak pokročil, ráda bych se v nakladatelství projevila dochvilně. A navíc mám na 'za chvíli' domluvenu ještě jednu schůzku, která se opět týká Rafaelky. Když už jednou jedu do Prahy, tak v ní pracuji na 200%, vedro nevedro.

Když jsem dostala od tohoto (stále tajného) nakladatelství e-mail, v kterém mi psali o jejích přání vydávat Rafaelku, nevěřila jsem vlastním očím. Zdálo se mi a stále ještě zdá naprosto neuvěřitelné, že existuje tady v Čechách někdo, kdo Rafaelku s radostí vydá.
Navíc se stále vznášel ve vzduchu ten problém s právy na předchozí díly.

Jenže ono se to vše krásně vyřešilo, náhle to šlo, původní nakladatelství mi práva krásně vrátilo a já se blížím k budově, v které sídlí nové nakladatelství. Na levé fotce je to ten lososově zbarvený dům druhý zprava. Jestli Týnskou uličku znáte, chodíte skrze ni, už víte, kdo se o Rafaelku bude starat. Ale předpokládám, že většina z vás nakladatelství nepozná. A nyní je proto na mně vše odhalit.
Při pohledu na obrázek vpravo vás slyším i na tu dálku brblat, že si toho moc nepřečtete, takže ještě jedna fotka.

 Výřez a zvětšenina nápisu na dveřích a někteří z vás opět už ví.




Ano, o Rafaelovu školu se nám (mně a vám - čtenářům) bude starat nakladatelství společnosti Maitrea. Jak se stalo, že se kniha dostala zázrakem do tohoto báječného nakladatelství, vám prozradím až později. Ale opravdu musím říci, že jim patří moje velké poděkování a určitě i vaše.

Se smlouvou ne v kapse, nýbrž v kabelce, se vracím na Staromák. Ne, neuklízí se, jen bublinář řádí dál.
Ptali jste se na facebooku, jak to tedy bude s názvem knihy. Nakonec zůstáváme u původního názvu Rafaelova škola. Nic nebudu přejmenovávat. Nakonec škola je odvozena z řeckého scholé, což znamená 'volná chvíle'. Já vím, že ve škole dnes příliš nerelaxujeme. Jenže v dávných dobách do školy přicházely děti v měsících, kdy nebylo možné dělat na poli, jim opravdu školní výuka připadala jako volná chvíle. Školní výuka byly pro ně lázně v porovnání s těžkou dřinou na poli.

Obálku bude tvořit grafik nakladatelství, dávám dohromady nápady, aby byla nádherná, aby na ní byl Marinin symbol, aby byla jedinečná.

Vnitřní černobílé ilustrace bude tvořit paní Marešová. Sami víte, jak krásně nám nakreslila plán školy, květinový herbář, sídlo Meluzíny...



Směřuji nyní na další setkání, tentokrát se vydávám přes náměstí na opačnou stranu. Uličky se opět zužují. Jak jinak. A konečně už přicházím ke kavárně v domě s červenou židlí ve znaku.
Když si budete trochu namáhat zrak, spatříte již řečenou červenou židli na boku domu hned vedle lucerny.

Tam uvnitř na zahrádce mám schůzku právě s paní ilustrátorkou. Raději nefotím dobroty, které si můžete objednat.Ať nedělám zbytečné chutě vám, kdo musíte držet dietu. Ale kdybyste tam chtěli přeci jen zavítat, tady je odkaz. Kavárna se jmenuje Choco-café, což asi hovoří za všechno. A pro lepší orientaci - tam vzadu vykukuje Náprstkovo muzeum.

Paní ilustrátorka má vynikající nápad, jak udělá vnitřek čtvrtého dílu. Jen to ještě neprozradím, aby se hned tady neinspiroval někdo jiný pro jinou knihu.
Také mi vyprávěla o tom, jak byla mile překvapená, když viděla na interneru Jolčin dort vytvořený podle obálky jedničky. Opravdu poklona paní cukrářce. A to jsem jí ještě říkala, že už předtím jiné cukrářky také podle jedničky tvořily dorty. Ale ten Jolčin byl vážně nejdokonalejší.

Ale nyní už vážně jdu na nádraží a spěchám do Litoměřic, protože mě večer čeká koncert vážné hudby. Václav Hudeček, další sólisté a Plzeňská filharmonie hrají Mozarta a pak technicky náročného Brahmse.
Už několik dní se snažím vyřešit veliký problém, jak to bude s Marinou v jednom ze čtyř měst, kam ji musí poslat její maminka, protože jinak to prostě nepůjde.

Ne, Marina nebude v žádném orchestru, Marina není hudebník jako Puk, ale ta Brahmsova hlučná hudba podobná spíše etudám, které jsem jako dítě hrávala na housle, mi pomohla problém vyřešit. Nápad přišel a je k nezaplacení.

Nyní už předlouhý článek ukončím a půjde dělat jiné věci, třeba vařit a překládat. Pokud byste si chtěli podiskutovat, klikněte si SEM, kde na starých stránkách původního blogu se vám lépe píšou příspěvky.

12 komentářů:

  1. To je báječné! :) Už se na ni moc těším a jsem zvědavá jak bude vypadat.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky se těším. Myslím, že jsme na tom všichni stejně překvapení i nedočkaví. :-)

      Vymazat
  2. To je skvělá zpráva. Jsem moc ráda, že vyjde knižně. Dáte na Wattpad nějaké kapitoly z 5. dílu?

    OdpovědětVymazat
  3. To je skvělé, velká gratulace. Určitě za tím je spousta práce. Už se těším na knížku.

    OdpovědětVymazat
  4. Tak doma mám tři bichličky, tak 4. a 5. bude nutnost 💕✨. Miluju Rafaelku! 👌 Škofa, že nebude přes Vánoce, protože by to bylo velké přání pod stromeček 🎄💙.

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělé,hlavně teď,když jsem se konečně dostala do toho správného věku,přestože mi šestnáct bude až za pár let,už jsem taky teenager.

    OdpovědětVymazat
  6. To je skvělé! Doufala jsem, že 4. díl vyjde. Ale, to, že bude nový obal mi pokazí sérii když polovina bude mít jinou obálku.

    OdpovědětVymazat
  7. Mocinka se těším téměř jako malé dítě. Počkám si však trpělivostí jsem byla obdařena. Miluju vůni čerstvě vytisknutých knih a pátá Rafaelka bude asi ze všech nejvoňavější. Naprosto mě očarovala jako sladké dobroty za pultíkem té dobré kavárny co jste nám doporučila. Snad se dočkám na Marinu jako kentaurku. Protože Arthost ji takhle určitě rád uvidí. Maluji a čmárám Marinu jak randí s bláznivím kvítkem Plantofoliem a jak se postupně mění v krásnou mladou dívku s osudem tvořeným celý z lásky...

    OdpovědětVymazat
  8. Ahoj,chtěla bych se zeptat kdy bude k zakoupení 2. vydání Rafaelky :D :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vycházet bude od února. Každý měsíc jeden díl. Až to bude aktuální, napíšu o tom články sem na blog, abyste všichni věděli.

      Vymazat
    2. joooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo............................. nejlepsi zprava v mem zivote!!!!! fakt neprehanim...joooooooooooooooooooo...... Prosím, můžu se jen zeptat, zda bude druhé vydání rafaelky(třeba Vílí křídla) jako jiné??? Třeba přepsané sova a tak?

      Vymazat
  9. Dobrý den, chci se zeptat kdy vyjde 4 díl Rafaelovy školy

    OdpovědětVymazat