sobota 30. ledna 2016

Má první vlastnoručně udělaná e-kniha je na světě

Ano, je tomu tak. A ještě o tom všem musím pro vás napsat článek, než úplně upadnu do postele.

Rozhodnutí udělat vlastní e-knihu padlo loni na podzim. Vlastně přímo kolem narozenin hrdinky knihy, v symbolický den 31. 10. 2015. V ten nejzvláštnější den roku.

Nejdřív jsem si myslela, že se taková e-kniha krásně prodá přes e-shopy s e-knihami. Jenže ono to mělo háček. Ty významné nejednají se samotnými autory, jen s nakladateli, a knihy si vybírají. Přirážejí si šílené peníze a e-knihy jsou příliš drahé.
Ta méně významná e-knihkupectví měla jiné podmínky na stránkách a jiné ve smlouvách ke stažení. Celé se mi to nezdálo.

A pak jsem se začala učit...

pondělí 18. ledna 2016

E-kniha téměř hotová

Odmlčela jsem se na víc jak týden, protože jsem bojovala s korekturami, dopisováním textu a redigováním Rafaelky - Vlnění nymf.
Další výzvou (takové pěkné slovo označující problém) byl převod e-knihy do různých formátů, v kterých si ji budete moci číst.
Kolem tvorby e-knih se dělá velký rozruch, aby nakladatelé a prodejci opodstatnili jejich přemrštěnou cenu. Přitom vytvořit e-knihu je snadné. Jediný problém, který jsem řešila, bylo zalamování stránek. Aby při změně velikosti písma, které se dá v aplikacích pro čtení upravit, zůstávaly začátky kapitol pěkně na začátku stránek. Trochu mi text poskakoval, ale nakonec jsem se "napojila na matrix", prostě jsem zapřemýšlela a vše se zvládlo pomocí LibreOffice a Calibre.

Dobré e-knihkupectví by mělo nabízet...

pondělí 4. ledna 2016

Co vás napadá, když vám sníh padá do tváře?

Právě nyní jsou za oknem peřiny sněhu, krásně se třpytí pod rozsvícenými lampami. Doma v teple "u kamen" se mi hezky píše, zato když jsem šla po práci domů a vítr mi vháněl sníh do tváře, nebylo to nic příjemného a choulila jsem se do kapuce, co to jen šlo.

Cestou parkem jsem přemýšlela, jak je krásné jít po nevyšlapané cestě, či ve stopách jednoho člověka. Tak málo lidí prošlo přede mnou cestou mezi stromy. Ani auty město neoplývalo. Ta, která byla zaparkovaná, stála na místě zřejmě od rána, přikrytá neporušenou duchnou sněhu.

Vzpomněla jsem si, že jsem...

neděle 3. ledna 2016

O staré technice a nové knize

Ještě rychle článek, abyste měli co číst, až budu v pondělí pracně vydělávat na živobytí. Tak tuhle větu si říkám už celý den, hlavně protože musím odpovědět na otázku z vašich komentářů.

Ale aby můj článěk tady na blogu nebyl jen: ano, e-kniha vyjde, přemýšlela jsem, že vám ukážu, zázrak techniky.

Vy, kdo jste už zabrousili na stránku Langova knihkupectví, které má zatím stále prázdné regály, víte, že vlastním stařický psací stroj značky Underwood. Použila jsem ho na fotografii, koláži, kterou jsem umístila do záhlaví knihkupectví.

Dneska se většinou píše na...

sobota 2. ledna 2016

Psaní u kávy

Dneska před půlnocí dorazí planeta Země a my s ní na určité místo, které se nachází Slunci nejblíže. Odborně se mu říká řecky perihelium (přísluní). Nám to může být zdánlivě šuma fuk.
Ale díky tomu, že jsme sice na odkloněné polokouli, ale Slunci blízko, nemáme zimy mrazivé, nýbrž jen mírné. Naopak léta, kdy se od Slunce vzdálíme, máme chladnější, než třeba Australané. Ačkoli letos byste se mnou určitě nesouhlasili.
V posledních dnech se jako tradičně straší tím, že nenapadl na Vánoce sníh. Ono v naší kotlině to s tím sněhem je spíše takové zbožné přání...

pátek 1. ledna 2016

Začneme ohňostrojem

Šest let je dlouhá doba. Tak dlouhá, že se z miminka stane za šest let školák - to abych pro mladší čtenářky a čtenáře nějak ilustrovala šestiletí.

Před šesti lety 1. ledna 2010 mnozí z vás četli první kapitoly z Rafaelovy školy na prvním blogu. Blog prošel různými změnami, zestárl, zažil dobré i zlé, a všechno nakonec směřovalo k tomu, že tuto první adresu opouštím.

Dneska vám nový blog poprvé představuji prvním článkem na této nové adrese. Leccos ještě není úplně hotové, písmo a odkazy budu asi upravovat, ale dneska prostě začínám publikovat. A ačkoli se to podle fotek nezdá, i dnešní příspěvek se tématicky hodí k Rafaelce. Však uvidíte za chvilku, pokud dočtete až do konce.


Protože je podle kalendáře nový rok, měla bych nám všem také něco popřát. Každý máme v životě něco, čím musíme procházet, nikdo nežije věčně v romantické pohádce, provázejí nás trable, které nás vlastně formují. A právě přes to všechno nám všem (vám i mně a mé rodině) přeju, ať máme vysněné Vánoce po celý rok.

Při téhle příležitosti bych vám ráda ukázala pokusy o zachycení menších novoročních ohňostrojů u nás v Litoměřicích.

Asi nejsem jediná, komu ohňostroje na obloze připomínají hvězdokupy a výbuchy supernov. Možná je to tím, že my všichni, vše v nás i kolem nás je složeno z hmoty, z atomů a ještě menších částeček, které prošly takovými supernovami. Z jejich "prachu" po výbuchu se formovala naše Sluneční soustava, náš svět a my.

Možná i vy si při sledování ohňostrojů vzpomenete na...