Zapomněla jsem na jedno důležité datum. Jasně, to se stává. Jenže... představte si, že při práci na páté Rafaelově škole, ve dnech, kdy jsme s paní redaktorkou odesílaly zredigovaný rukopis do nakladatelství, aby si s ním mohl pohrát grafik, jsem úplně zapomněla na jedno veliké významné datum v mém spisovatelském životě.
Totiž...
Právě před patnácti lety vyšla má první kniha, první díl trilogie Nemetonburk. Starší ročníky na ni možná narazily v knihovnách, možná ji dokonce máte doma.
Jedná se o velice dlouhý příběh, má přes tisíc normostran, vycházel v letech 2003 - 2007. A já už několik let plánuju...
že ho upravím, leckde ještě doplním, a vydám jako e-knihy. Myslím to docela vážně, jen bude chtít opravdu upravit, protože léta uběhla a leckde narážím při listování na zastaralé věci a pojmy.
Schválně jsem na fotku na roh první knihy položila skleněné srdce. Možná třeba jeden jediný čtenář blogu si vzpomene, co to bylo za srdce, jakou roli v příběhu hrálo. A zároveň si já vzpomínám na jeden důležitý pojem, který jsem do příběhu vymyslela.
Miluju sklo. A tehdy se čtenáři proto mohli setkat v příběhu se sklem, kterému se říkalo SKALINA. Jedná se o bájný materiál, který se podobá sklu, jak je průzračný a neviditelný a zároveň má neuvěřitelnou pevnost. Skalinu mohli slévat jen ti, kdo ji i přes její neviditelnost "viděli", respektive slyšeli a vnimali. Čili také dva hlavní hrdinové.
Sedím tady a nostalgicky nakukuju do knih, přiznávám, že po těch letech sama čtu některé pasáže, jako kdyby je psal někdo jiný. Až napíšu všech osm Rafaelek, asi se do Nemetonburku pustím a někdy ho světu nabídnu jako upravenou a ještě prodlouženou e-knihu.
A když už jsme u té zázračné skaliny, kterou její tvůrce musí vnímat a slyšet, tak vás možná napadá, co mi tehdy prozradil výtvarník. Nápisy Nemetonburk na obálkách jsou udělány jako ze skla. Ale z fotky to tak patrné není, to byste museli mít knihy v ruce.
Čtenáři Rafaelky ví už z ukázek pátého dílu, že slovo nemeton se objevuje nyní i v pátém dílu. Jo, a ještě mám rozpracován Kaziin příběh, který se bez nemetonu neobejde. Co já to s tím nemetonem pořád mám? To nechápu...
7 komentářů:
Minimálně jedna čtenářka si vzpomněla. :) Nemetonburk jsem milovala, když mi bylo tak 11. Četla jsem ty knihy pořád dokola. :D Nedávno jsem z nostalgie otevřela první díl, a i když už tam nebyl ten nekritický obdiv, pořád mě to bavilo. Díky za ně a šťastné výročí!
To je skvělé. On čte knihu jinak člověk v dětství, jinak na to hledí v dospělosti. Některé věci chci upravit, ale Rafaelka má přednost. I na facebooku si, ve skupinách, kam jsem dala odkaz na článek, lidé vzpomněli, že ji v teenagerovských letech četli. Obálka je nezapomenutelná.
Já ji dostala letos k narozeninám už hrozně dlouho jsem ji sháněla a ta knížka je užasná
Ty obálky jsou parádní, proto jsem na odkaz klikla. Nicméně, mě zaujalo nejvíc je to, o čem kniha vlastně je. Tohle už jsem totiž někde četla. Myslela jsem si, že s nápadem, kde někteří jedinci ovládají umění naslouchat sklu, slyší ho a cítí... Přišla Petra Stehlíková se svým úspěšným Naslouchačem. :o A ono ne, vy jste byla první! Ty knihy si každopádně seženu a přečtu. Obálky jsou úžasné, anotace zní zajímavě. :)
Elišo, hodně lidí ve fantasy kopíruje, co se dá, to je žánr, kde moc originality čekat nemůžeme. Lidé, co hodně načetli, vidí, kde co kdo ve fantasy opsal a je to šílené. :-) Takže se nedivím, že někdo použil v současnosti takové sklo, o kterém já něco psala před 15 lety. Ale to mě netrápí. Mě by mrzelo, kdyby mi někdo vykradl zápletku. V knihovnách by měly Nemetonburky ještě být aspoň ve skladech jako salátové vydání, prodalo se jich tehdy opravdu hodně a knihovnice mi často pak psaly, jestli nevím, kde sehnat nové kusy, že se jim rozpadají. A ještě větší zajímavost je, že na tenhle článek reagují stovky lidí a velmi překvapeně. Že Nemetonburk četli a že netušili, že jsou to knihy ode mne. Je pravda, že i já jsem v teenagerovských letech jména na obálkách knih nevnímala. Tak vám držím palce, abyste si mohla o původní skalině přečíst. Ale tam to není hlavní náplň děje, jen důležitá součást. Jako e-knihy budou až dopíšu Rafaelku, takže nejdřív za tři roky. Budu je prodávat jako e-booky sama. E-booky v pdf, mobi a epub umím dělat, to už jsem si vyzkoušela, takže nepotřebuju nikoho na pomoc. Jen musím vykoumat obálky, protože tyhle použít nemohu.
Paní Renato, myslím, že to s tím sklem je hodně originální. Na tohle téma jsem četla jen jednu věc, ale to jsem netušila, že něco podobného dávno někdo napsal. A ano, netipovala bych na to vás, též jsem se podivila, že je to Vaše kniha. :) Ale v dobrém!
Nevím, jak moc si jsou knihy podobné, tu Vaší jsem bohužel ještě nečetla. Jen je to podobné v tom, že hlavní hrdinka má dar naslouchat SKLENITU... Slyší, jak k ní ta zázračná hmota "promlouvá". A taky s ním mohou pracovat právě jen ti, kteří ono zázračné sklo slyší a vnímají. :) Taky to není úplně hlavní zápletka toho, ale důležitá část.
Zkusím knihy sehnat někde v antikvariátech. Třeba budu mít štěstí! :) Kdybyste chtěla tip, mohu vám doporučit slečnu, která dělá obálky mě. Určitě se toho ráda zhostí. :)
Paní Eliško, Nemetonburk je mýtické vyprávění, kde vystupují dva dospívající hrdinové - dvojčata Tom a Áňa. SKALINA je VZNEŠENÁ hmota. Její název, který jemně zní, jsem tehdy před tolika lety vytvořila prolnutím dvou slov SKLO a KALIT. Když se kalí ocel, dostává kalením důležité vlastnosti. Proto SKALINA. Určitá věcička z ní se objevuje v prvním dílu, ale o jejím lití se vypráví až v poslední knize, v té nejbájnější. S tím slovem jsem si pohrála, protože miluju zvukovou podobu slov.
Nemetonburku je klasický mýtický, záleží, jestli takové máte ráda, nečekejte vyprávění ve stylu Skleněného trůnu, a podobných dívčích dystopií se stejnou dějovou linkou, viz i ta knížka, co o ní mluvíte. :-)
Pokud bych nevěděla, jak to udělat s obálkou, což v současné chvíli opravdu nevím, obrátím se na vás, nezapomenu. Ale nejméně tři roky se zatím budu zabývat Rafaelkou a Marininým osudem, který nyní musí vzít do svých rukou.
Okomentovat