Štěstí nám všem

Proč neslavíme až do Tří králů? Někdo by to měl navrhnout Parlamentu. Vždyť od zimního slunovratu až do Tří králů jsou noci velmi dlouhé a přes den bychom určitě potřebovali také odpočívat, jaksi napůl hibernovat.
Včera se mi starší z mobilů sám přečísloval. Náhle měl na displeji únor 2016 a o dvě hodiny méně. Asi už dosluhuje, chudák, nebo si chtěl možná zavzpomínat na...

Vílí kruhy v obilí

Kruhy v obilí. Krásné a tajemné, dokonalé, možná plné šifer a matematiky, kterým my lidé často nerozumíme. 

Kruhy v obilí zná z médií téměř každý z nás. Jedná se o záhadu, která se objevuje po tisíce let, a zatím ji pravděpodobně nikdo nerozluštil. Nádherné obrazce s geometrickou podstatou se objevují nejen v obilí, ale dají se při troše snahy najít i v jiných porostech (kukuřici, vojtěšce...) nebo v zimě pouze na holé hlíně.

V létě 2008 jsem sama takové kruhy viděla, ale médiím unikly. Jela jsem...

Výlet na východ

A nesněží a nesněží...

Zatímco mnozí z vás se začetli do Vlnění nymf, které se k vám přivlnilo od Ježíška, já sedím a datluju Vlasy dryád. Přitom taky někdy mrknu na blog a často vidím, že někteří z vás sem přicházíte dokonce až z Ruska, kde vám na rozdíl od nás určitě sněží. 

Dneska jsem měla zvědavou náladu.  A tak jsem se ze zvědavosti proklikla přes vyhledávač Yandex.ru, přes který sem návštěvníci z Ruska a Ukrajiny chodí, na velmi zajímavé video. A to video ale neukazovalo Rafaelku, nýbrž knihu, kterou jsem psala před devíti lety a která vyšla před šesti. Vyšla v největší zemi světa, tedy v Rusku. U nás ji na pultech knihkupectví nenajdete. Bohužel.

Vy čtenáři mého starého blogu o této knize víte. Jmenuje se Strážci sedmi divů světa (Хранители Семи Чудес Света) a je to kniha přímo interaktivní. Hrdinou příběhu je kluk Pierre a celý jeho příběh se nese v duchu Indiany Jonese. Kniha je báječně vyzdobená takovými těmi téměř reálnými ilustracemi. S Rafaelkou...

Oslava narozenin čtenářů Rafaelky

Prohrabovala jsem se v archívu starého blogu a objevila jsem jednu zajímavost. V těchto dnech totiž slavíme narozeniny. Na starém blogu jsem našla, že právě před třemi roky jsem napsala článek, v němž jsem vám oznamovala následující věc: Zdeňka Kohlová pro vás čtenáře Rafaelky těsně před zimním slunovratem 2014 založila facebookovou skupinu. Tehdy ji nazvala "We 💗 Rafaelova škola", dnes se skupina jmenuje jednoduše Rafaelova škola.

Pokud správně počítám, tak naší facebookové skupině jsou nyní krásné tři roky a může chodit do Rafaelovy školky. Zdeňka Kohlová nám tehdy dala všem báječný dárek, protože taková facebooková skupina je skvělá věc. Vždyť jak se jinak setkávat? A tak se setkáváme ve skupině, kde se dá operativně probrat mnohem více věcí, než tady na blogu. Tady na blogu je totiž třeba být přihlášen svým gmailem, a ten každý nemá.
Navíc má oproti blogu skupina výhodu v tom...

Věštím a Slunce stojí nehnutě

Naše čeština je krásná a jasná. Když se řekne zimní slunovrat, víme, že se nám slunce vrací. Že se dlouhá noc zkrátí. Angličané to mají horší. Pokud nejsou kovaní v latině, netuší, co se za slovem solstice skrývá.

Winter solstice totiž dostal své jméno z latinského solstitium. To je slovo složené ze slova slunce a stojící nehnutě.

Divný latinský název ale vůbec není od věci. Víte, jak slunce dosáhne bodu slunovratu, zdá se po tři dny, že stojí nízko na nebi nehnutě, dokud nezačne znovu stoupat. Tyhle dny jsou nejtemnějším časem roku a když se završí, světlo se znovu zrodí, zase se vrátí. A to 24. prosince.

Ano, dáváte si to určitě dohromady. Odtud pochází narození...

Vaříme s Rafaelkou

Co já ještě pro Rafaelku všechno neudělám? Představte si, vážené a milé čtenářky a vážení a milí čtenáři, že v těchto dnech mezi přípravami na Vánoce a inventarizací kabinetu matematiky a vyučování žactva, které se už vidí na prázdninách, ještě vařím jako Marina.
Asi se divíte, ale je tomu tak.

Dobře víte, že píšu pátý díl s dryádami, které jsou napůl rostliny a napůl živočichové. Tyto dvě poloviny se spolu navzájem propojují a z toho vyplývá nutnost zvláštního stravování. Ve skutečnosti je toto jediný díl, kde se hrdinové napůl propadají do rostlinné říše, což znamená, že samozřejmě fotosyntetizují. Přitom získávají cennou energii, která by jim ale tak úplně nestačila, proto se musejí i normálně stravovat. No, tedy... zas tak normální to stravování není. Třeba párek, ten si Marina neohřeje. Nebo svíčkovou, o té si může nechat zdát.

A jak to tedy je? Všechno vám nyní neprozradím, jen to, že jsem včera a dneska zkoušela tři recepty, které možná znáte i z domova...

Knížky, které čte Marina

Tento článek je vlastně propagací knihoven. Proč? To se dozvíte v závěru.

Vy čtenářky a čtenáři, kteří jste právě dočetli čtvrtý díl Rafaelky, už víte, že Marina si s sebou k moři vzala samozřejmě knihy. I přestože musíte mít do letadla kufr jen určené hmotnosti, tak do něj nějaké to čtivo vecpala.
Když jsem přemýšlela, co by mohla číst, napadlo mě udělat reklamu knihám, které už v knihkupectvích nekoupíte.

Jedná se o trilogii, jež...

Marinin ples

Předpokládám, že vás jako čtenářky a čtenáře Rafaelky budou při čtení pátého dílu Vlasů dryád zajímat i jiné události, než jen výuka o léčivých vlastnostech stromů či o významu mycelia.
A protože jste mi v Messengeru na Facebooku navrhovali, abych naznačila, co se bude v pátém díle dít, tak jsem se dneska rozhodla prozradit něco velice příjemného.

Už víte z článku Rafaelova škola v Římě, že se Marina se spolužáky dostanou do školy, kterou vede Marinina teta. A protože Marina teta není nikdo jiný, než Diana, je škola vedena ve velkolepém stylu. Dianin velkolepý královský styl znamená, že se studenti zúčastní i plesu při oslavách konce podzimu na konci října. Během plesu se samozřejmě určité věci stanou, ples nebude jen hudba a tanec.

Marinina totožnost musí být z bezpečnostních důvodů utajená, jak se píše na konci čtvrtého dílu ve Vlnění nymf. Proto si nemůže vzít na ples šaty, o kterých jako většina dívek sní. Prostě nesmí být nápadná. Jenže její teta prostě zařídí, že Marina na ples nakonec jde v...