Spící dryády?

Dívali jste se někdy v noci na stromy? Nebo na květiny? Či pokojové rostliny? Všimli jste si, co dělají? Nebo jste kolem nich prostě jen prošli?
Každý z nás už určitě někdy byl venku po setmění, jenže kolik z nás se zabývá ve tmě stromy? Kolik z nás zvedne hlavu k temné koruně, která cedí světlo pouliční lampy? Kolik z nás se kdy prošlo nočním lesem či lesem před svítáním? (Já se hlásím, já jo... I tím nočním lesem...)

Proč se takhle ptám? Zrovna včera jsem pracovala (tedy nejen včera) a psala jsem 5. díl Rafaelky Vlady dryád a přenesla jsem se do lesa nedaleko Křivoklátu, kde nové dryády dospávají svou metamorfózu. Při vyprávění, které si jednou přečtete...
jsem vzpomínala, čeho jsem si u stromů a rostlin za svůj život všimla. Ony totiž stejně jako my spí!

Když jsem kapitolu o Marinině spánku dopsala, otevřela jsem si facebook a co na mě nevyskočilo? Článek o tom, jak stromy spí. Jak jim poklesávají větvě stejně, jako nám padá hlava, když usínáme vsedě. Zatímco my se celý den někde pinožíme za jídlem a větráme ledničku, stromy pracují na své fotosyntéze, díky níž získávají živiny. Večer po tom namáhavém dni usínáme všichni stejně.

Z odborníků si toho všimli už v devatenáctém století známí vědci, jejichž jména známe i ze školy, a to Carl Linné a Charles Darwin, ale teprve v posledních letech se dali vědci do pořádného výzkumu toho, co my v Rafaelce už dávno víme.  😉
Například víme, že bříza své větvě nechá klesnout a vůbec nejníže je má těsně před svítáním. S prvními paprsky se probouzí a protahuje své větvě zase vzhůru. Asi jako my, když se ráno ještě vleže protahujeme.

Vědci v současnosti připisují pohyb stromů proudění vody v jejich útrobách. A snad přijdou i s dalšími objevy.
Je toho hodně, co ještě lidstvo o stromech neví, tedy spíše, co o stromech lidstvo zapomnělo. Stromy nejsou kusy plastu nebo betonu, ale živí tvorové, jejichž čas i způsob života se od našeho liší. A za každý nádech bychom jim měli poděkovat.

A ještě mi to nedá, abych vám sem nedala oblíbenou melodii Paměť stromů, kterou jsem kdysi použila při tvorbě amatérského videa k Rafaelce. Možná ještě pamatujete na 1. 1. 2010, kdy začala Rafaelova škola vycházet na blogu Rafaelova škola. Jo, to to uteklo. A nyní už čekáme na kvartu, tedy čtvrtý díl. Buďte trpěliví, už to bude.

Vím, že se vám tady špatně píšou komentáře, ale pokud se vám to povede, můžete nás pobavit svými zážitky se stromy. Všimli jste si, jak spí? Ocitli jste se někdy v temném nočním lese?