Kalendář harmonie XIII. (Úryvek ze Sirén?)

Jak se vám vstává do tmy? Když se ráno rozsvítí, pokaždé se ptám, jestli ještě není večer, zda noc vůbec proběhla... A těším se na jaro.

Možná se to zdálo jen mně, ale měla jsem pocit, že s vysvědčením přišlo jaro. Asi jen na chvilku, jak to kolem Hromnic bývá. A Hromnice se blíží. Určitě jste si poslední rána všimli, že den není delší o ten slepičí krok, ale možná už o hodinu, jak se praví v pořekadle, že na Hromnice o hodinu více...

Proto jsem si pro vás dneska vybrala citát od Vodolenky, který zazněl v jeskyni pod Svatoborem při zkoumání vody. V té jeskyni se Marina mimochodem dozvěděla věci, které se jí osobně velice týkají. Věci tak podstatné, až z nich mrazí. A vy jste se je dozvěděli s ní.

(Jinak - jestli jste někdo ze Sušice, víte, jak majestátně se Svatobor tyčí nad městem. Tu horu jsem si nevymyslela, tu jsem opravdu zažila. A mohu ji jenom doporučit.)

Zatímco vy - školou povinní...

Kalendář harmonie XII. (O e-knize Vlasy dryád)

Krásná zpráva na začátek článku...

Dneska vyšla pátá kniha Rafaelky - Vlasy dryád i jako e-kniha.

A kdo jste e-knihoví, tak ji najdete u Palm knih přímo TADY.

A nebo u Kosmasu ZDE.

Takže ode dneška si můžete dryádí romanťárnu nosit s sebou případně třeba do školy ve své čtečce knih nebo v mobilu.

Několik z vás mi psalo, že jsou pro vás Dryády doslova návykovým dílem. Moc mě to těší. Samozřejmě ne každý bude souhlasit, ale to je vlastně úplně normální, neboť žádná knížka není pro všechny.

Kromě toho, větička na citátu s jinovatkou pokrytou květinou padla před báječným Dianiným plesem na straně 477. Pokud si vzpomínáte, pronesla ji Médea. Souvislosti neprozradím, protože další...

Kalendář harmonie XI. (Zatmění Luny a realita zamilovávání...)

Dneska snad bylo jen málo lidí, kteří nesledovali ranní zatmění Luny spojené s úplňkem. Ranní vstávání do tmy nesnáším, ale musím ho denně absolvovat. Díky paní Luně jsem si ho dnes výjimečně užívala. Zhasnula jsem, ve tmě jsem snídala a dívala se na to divadlo. Zatmění Luny jsem už viděla mnohokrát, ale tohle bylo zvláštní.

Když se nakonec Luna zahalila do stínu Země a nabrala ten zvláštní rudohnědý odstín, vzpomínala jsem dokonce i na Marinu a přemýšlela, co si z celého toho nebeského divadla vezmu pro Písně sirén, v kterých hraje Luna významnou úlohu. Právě Písně sirén, jak už víte, zpracovávám a zrovna dneska jsem začala psát o cestě Marinina otce do Milostína, kam v Dryádách jela Marina se spolužáky...

A teď jsem vás asi naprosto zmátla. Nevadí. Co tam Fialka dělal, se dočtete v další knize...

Kalendář harmonie X. (Valentýn a Shakespeare...)

Nelekejte se, není Valentýn a ještě dlouho nebude, přestože romantické duše na něj čekají rády a Médea o něm tak krásně srdceryvně vypráví v Dryádách na straně 652.

Tato věta je ale od Mariny a začíná s ní svůj příspěvek do soutěže Shakespearovské slam poezie, do které se přihlásila. Marinu už znáte dlouho a určitě jste si všimli, že má prostě v genech touhu vystupovat na prknech, která znamenají svět. A tak se chopí každé příležitosti, aby jí ta prkna neutekla. Ne vždy samozřejmě sklízí úspěch, tak jí tenhle jeden dopřejme.

Dneska jsem zase seděla a datlovala kapitoly Písní sirén. Kapitoly do thrilleru, krátké, rychlé, plné...

Kalendář harmonie IX. (I čtenáři mohou studovat v Rafaelově škole...)

Ne, v neděli večer bych si z vás legraci nedělala. Ale někdo naprosto úžasný, koho neznám, nám na instagramu zřídil a provozuje Rafaelovu školu jako Školu pro elementární bytosti.

Jedná se o krásný nový profil s příjemnou zábavou a obrázky z říší, které znáte z knih Rafaelky.

Máte-li chuť se na profil rafaelova_skola podívat nebo ho dokonce sledovat, což doporučuju, protože sama ho sleduju a dělá mi už několik dní průběžně radost, klikněte si ZDE nebo si na svém instagramu (pokud jste na něm přihlášeni) zadejte do vyhledávače jednoduchý název s podtržítkem:

             rafaelova_skola

A ještě jednou znovu vám, autorce nebo autorům Školy pro elementární bytosti děkuju. Vaše práce s Rafaelkou je úžasná. Pobaví určitě nejen čtenáře, ale také mě, protože mám svět Rafaelky v mysli a najednou se přede mnou objevil v...

Kalendář harmonie VIII. (Hlasování o Lvech...)

Mezi výhrůžkou a vyzývavým lákáním je opravdu velký rozdíl a věta v dnešním citátu se dá říci různě. Záleží na intonaci mluvčího a okolnostech. Jen si zkuste doma u noťasů a mobilů zahrát na Marinu, která tak ráda hraje divadlo, a větu si několikrát přeříkejte se změněnou intonací.

To je rozdíl, co?

Jak Marina větu pronesla, komu ji řekla a při jaké příležitosti, ví jen ti, kdo už dospěli na konec Dryád. Abych nespoilerovala, neprozradím více...

Vy, kdo jste na facebooku a instagramu, víte, že právě probíhá hlasování čtenářů o oblibě dvou Marininých Lvů...

Kalendář harmonie VII. (Novinka ze Sirén a Mlčeti zlato...)

Vkládám sem do blogu citát se zasněženým šípkem a vzpomněla jsem si na "My Sleeping Beauty..." z Dryád. Nebudu však spoilerovat, takže se o "My Sleeping Beauty" víc nedozvíte. S trním však něco společného má. A s pižlavými nůžkami...

Myslím, že citát mluví sám za sebe. Nejen Marina v Dryádách, nýbrž téměř všichni se často ocitáme v situacích, kdy z nás něco vypadne a vzápětí bychom se radši neviděli. Někdy to ještě "vylepšíme" omlouváním a vysvětlováním. Jo, to jsou trapné situace. Proto je lepší si někdy raději počítat a mlčet.

Komu Marina předtím cosi řekla, to tady nevyspoileruju. Chtěla mu pomoci, ale neuvědomila si, že on je v problémech kvůli ní...

Kalendář harmonie VI. (O iluzích...)

Dneska na nás z kalendáře vykukuje jméno Marininy tety Diany. Snad i proto jsem zvolila citát, který odkazuje k iluzím, tedy k dovednosti elementálů.

Hlavně v přírodě zažíváme chvíle, kdy přestáváme věřit vlastním smyslům, kdy máme pocit, že vše kolem nás vyčkává, že vše je jen iluze a zrak náš šálí.

Zvláště pak v parném horkém létě, které snad pocit iluzí umocňuje aspoň na desátou.

Výuku tvorby iluzí prožíváme s Marinou v Dryádách několikrát, zabředáváme s ní i do jejích zmatených snů. Nakonec o svých snech by mohl vyprávět každý z nás.
Zajímalo by mě, zda si někdo...

Kalendář harmonie V. (O snech a sirénách...)

Povzbuzující slova potřebuje každý z nás. I pro Marinu se taková slova najdou, ale stejně jí nepomáhají se zbavit strachu a nervozity z toho, co ji čeká.

Debata o její budoucnosti jí zkazila i oběd v příjemné restauraci. Mnozí z vás možná už sami víte, že sny o tom, čím byste chtěli být, se občas míjejí s realitou.

A tak možná s Marinou i soucítíte. A možná jste poznali, v které restauraci Marina po dějepisné přednášce obědvala. A možná jste si dokonce objednali stejné jídlo jako ona.

A jak jsem na tom se šestým dílem, se Sirénami? Tedy s...

Kalendář harmonie IV. (O mlze)

Na začátek připomenu maličko z děje Vlasů dryád, ale nebojte, spoilerovat nebudu. Takže: Studenti se v létě mezi kvartou a kvintou ocitli na praxi, po které následuje zkouška. To víme z Dryád.

Myslím, že takovou praxi a předmět, jaké mají oni, by si nechalo líbit hodně lidí. Já sama určitě ano.

Vím, že mnozí z vás knihu během Vánoc hltali, aby se rychle dozvěděli, jak to celé dopadne. A mnozí jste si ji pak přečetli v klidu podruhé, abyste vychytali podrobnosti.

A teď schválně,  kolik z vás si vybaví z Dryád to ráno, kdy Marina s Médeou a Ellou kráčely do zahrad? Právě odtamtud totiž pochází dnešní věta s romantickými růžemi na pozadí.

Sama někdy báječná, jindy strašidelná mlha se stala fenoménem Rafaelovy školy. My víme proč... Ale...

Kalendář harmonie III. (Rafaelka po devíti letech...)

Úmyslně přesně  na minutu po devíti letech ve 20:02 našeho zimního času (v 11:02 podle Pacific Standard Time, který se počítá na tomto blogu) publikuji citát, kterým slavíme výročí celého příběhu hovorově dneska už nazývaného Rafaelka.

Mnozí z vás se mohou považovat za pamětníky, protože před devíti lety už uměli číst a náhodou se dostali na blog, kde se začetli do Marinina příběhu.

Také si dobře pamatuju, jak jsem tady v kuchyni začala datlovat do noťasu první větu: Jelení víska na březích Berounky vítá jarní svítání...

K přečtení je na starém blogu stále TADY, z nostalgie jsem ji nesmazala. Jen jsem přidala ilustraci paní ilustrátorky Marešové.

Byla to tehdy má osmá kniha v pořadí a zažila neuvěřitelné věci. Dobré i špatné. Ale všechno zlé je pro něco dobré. Dneska už vidím, jak to vše, co se stalo, nejen Rafaelce, ale i mně pomohlo.

Nyní k větě na květinovém podkladu. Za branami je vše jinak, než...