Pátý díl knihy téměř dokončen

V nadpisu jsem prozradila asi to nepodstatnější, abyste vy, kdo spěcháte, věděli. Ale jinak vás zvu k zastavení a mám pro vás něco více než jen strohou informaci.

Od února, od Hromničního kalendáře uplynula pěkná doba. V době, kdy jsem se vás každý den pokoušela zabavit okýnkem z kalendáře, kterým jsme si zkracovali čekání na Hromnice, jsem měla rozepsán pátý díl knihy - Vlasy dryád.

Uběhly čtyři měsíce, ze zimy je parné léto, tady na blogu jsem dneska "vypnula" sněžení, vločky už vám nepadají přes obrazovku a pátý díl série je dopsán...
Na čtyři měsíce jsem se téměř ztratila ze světa, ale kniha je hotová. Rediguju ji a doplňuju a mám pocit, že jsem s tímto dílem zdolala skutečný běžecký maratón. Víte, napsala jsem přes 500 normostran. Nyní čeká redigování mě, pak se na knihu vrhne korektorka, zatím ji bude číst paní ilustrátorka a tvořit ty své jedinečné ilustrace. Jsem moc zvědavá, jaké obrazy příběh vyvolá v její mysli.

A velmi jsem zvědavá, jakou barvu dostane obálka knihy. Jsme ve světě dryád.

Jaksi mám ve zvyku zajímavé novinky uveřejňovat na facebooku, protože je to docela rychlé médium. Jenže tam nechodíte všichni, takže bych neměla zdejší stránky zanedbávat. Nerada bych spoilerovala nový díl, ale občas se najde něco, co můžu prozradit.

Tak například čtenáři ve facebookové skupině Rafaelova škola už vědí, že Marinu konečně políbil její Lev na normostraně číslo 501. Nakonec Marině je už šestnáct a půl roku, tak má konečně nárok na lásku, kterou tak dlouho hledá, a vy si s ní můžete hezky romanticky snít. I když zase půjde o život.

A také jsem čtenářům na facebooku už nadělila nějaký ten úryvek. Pro vás mám z pátého dílu nyní něco velmi velmi krátkého a vkládám to sem v podobě fotky obrazovky.
Ze čtvrtého dílu, z Vlnění nymf a také z předchozích dílů znáte Marininu závislost na čokoládě. Ve Vlnění nymf se původ závislosti vysvětlil a vyléčit se nedá. Naštěstí. Kdo by se taky chtěl léčit ze závislosti na takové božské chuti.

Možná se v úryvku po přečtení sami poznáte. Já teda sebe poznávám velmi jasně... A jen doufám, že i vy milujete nejen atlantskou čokoládu jako Marina (nebo i já...).