Ale: Půlka z vás je nadšena romantickou dějovou linkou, druhá půlka není nadšena romantickou dějovou linkou. Někdo miluje nového Lva, někdo starého.
A říkáte si možná: Proč ty zvraty v pátém díle? Proč nezůstalo vše při starém? Ke konci Nymf se vše tak slibně vyvíjelo a najednou bác!
No jo, takový je život, stále přináší překvapení. Hrdiny dostihla...
realita neskutečného nebezpečí, Marina poznává, co jsou to zklamané dívčí naděje a očekávání. A protože není naivní, a protože má Médeu, která jí vše psychologicky rozebere, nenamlouvá si, že ten, kdo ji tak zklamal, se nereálně změní a vše vyřeší. Tak to totiž v reálném životě nefunguje.
Dryády jsou romantická kniha, po nich nás čekají tři vážné knihy, kdy Marinu budou držet na její cestě právě všechny ty krásné romantické vzpomínky, které u dryád zažila. Proč je Marina, Ainina dcera právě taková, jaká je, je dost zřejmé z osudu a úkolů jejího rodu, jak jí vše nastínila babička. A Marina to shrnula do vět, které padly na konci příběhu. To jsem vám vlastně naznačila už v minulém článku nazvaném Pro čtenáře dryád. Zatím jsou to ohledně Marinina úkolu ode mě v knihách jen náznaky, do všeho se ponoříme v dalších dílech, protože Marina je již skoro dospělá.
Pokud budete mít chuť něco zkritizovat nebo případně pochválit, mám pro vás dva veřejné odkazy:
Na Databázi knih můžete kritizovat Dryády TADY.
Na Goodreads zase TADY.
Díky za kritiku (a případně i nějakou pochvalu).
A ještě pro vás paní Luna s příjemnou hudbou.
5 komentářů:
Priznám sa ja nepatrím do žiadneho tímu. Knihu som ešte nečítala, ale vyzerá to, že sa objavil niekto iný. Nuž, pani spisovateľka má pravdu. Život je taký a myslím si, že je to poňaté realisticky. Život nie je vždy ako rozprávka a myslím si, že by sme nemali súdiť skôr ako dočítame poslednú stránku poslednej knihy. Myslím si, že budeme ešte prekvapení.
Já už mám přečteno a souhlasím s komentářem od Kikulka97 na Databázi knih, líp bych to nenapsala. Ono romantika je jedna věc, jenže tady to moc romantické nebylo. Romantika byla, když se Aine snažila rozdělit Marinu a Plantefolieho, když se museli snažit, aby se vůbec potkali. Romantické to bylo i mezi Marinou a Arthosem, kentauří tabu a vůbec jiné světy dvou naprosto odlišných bytostí. Obecně bych řekla, že romantika je, když jim ve vztahu brání nějaká překážka (a ideálně ji časem překonají). Marině a Rowanovi nebránilo nic, navíc jsem Rowanovi vůbec nevěřila, že má Marinu rád. A to nejsem žádný tým. :D Byla jsem z posledního dílu docela rozpačitá, uvidíme, co přinesou další díly.
Malá technická poznámka: Marině a Rowanovi někdo hodně nepřál, opakuje se to tam pořád dokola, to se nedá minout ani při rychlém čtení. Rowanovi nemá věřit ani Marina, což je úmyslné. Takže to splnilo, co jsem chtěla. :-)
Milá paní Štulcová, já knížku dočetla včera. Moc se mi líbila. Překvapilo mne, že je poměrně poklidná a idylická. Silva na mne působila jako úžasné místo. I noví hrdinové se mi líbili. A nakonec i druhý lev. Jsem sice zastáncem týmu Arthos, ale Rowan je k Marině přecejen o dost blíž. Takže super.
Jen se mi nelíbí závěr a to hodně. Jestli Ti dva opravdu byli v minulém životě opravdu svými sourozenci, tak je to extrémně špatný osud. Myslím si, že to by k nim bylo neskutečně kruté. (Ale ty možnosti, které to přináší pro příběh jsou zajímavé.)
Každopádně se moc těším na další díly.
To Profesor: Děkuju moc, snažila jsem se, aby kniha byla poklidná, když je od Dryád. Mezi stromy, to je takový wellness, proto je Silva tak příjemné místo. Teď bude vše jinak, tvořím totiž thriller od sirén. Něco úplně jiného. Energie, hudba...
Jinak zápletka všech jednotlivých linií bude ještě hodně nečekaná. Snad jen jedna jediná věc by se nyní dala tipnout, ale nechám každou čtenářku, aby si mohla zatím příběh dosnívat sama. Aspoň já to tak s knihami a filmy dělala.
Okomentovat