Rediguju #5... hledám knižní blogerky, trhám náramek a píšu anotaci

Anotace je takové slovo... divné... no... O čem to asi je, bych řekla laicky česky. Anotace je to, co vždycky hledám na obálce, když narazím na neznámou knihu. Často se podle anotace rozhoduju, je docela podstatná, tak ji musím nyní dát dohromady superskvěle.

Déšť stále za kopci, už aby tu byl, a tak aspoň fotím Rafaelku supermodelku, abych měla krmivo pro instagram. (Může se psát s velkým I i s malým i, takže píšu malé, nemusím namáhat malíček a držet klávesu shift). Touto fotkou jsem si chtěla připomenout moře. Šum jeho vln. Chtěla jsem si připomenut vodu, řeku, vodopád, déšť. Pouštím si právě video, které najdete na konci článku, a zhmotňuju déšť. Jenže nejsem hrdinka Marina z Rafaelky, která to zvládá mnohem lépe, aniž by občas chtěla. Víte sami, co dokáže, když se vytočí...

Náramek i mušle na fotce jsou opravdu ze Zakynthosu, kde se Rafaelka #4 odehrává. Mušle si jinak v pohodě odpočívají v igeliťáku na zaskleném balkóně, náramek se po tomto focení...
přetrhl. Korálky vystřelily jako z děla a když jsem spočítala ty, které jsem našla, a porovnala s fotkou, vidím, že dva mi chybí. Tudíž se odkládá luxování pokoje do chvíle, kdy se najdou. Přeci nemohou skončit v popelnici. A probírat se sáčkem z vysavače se mi taky nechce. Jestli jste už někdy něco v tom sáčku hledali, tak víte, jaká je to zábava... Já v tom prachu takhle jednou kdysi lovila náušnici.

Za chvíli vypnu noťásek a vrhnu se na anotaci. Potřebuju do ní zakomponovat prvky z anotací k předchozím dílům a zároveň upozornit čtenářky (možná i nějaké čtenáře) na dějové linky pátého dílu Vlasů dryád.

• Tak zaprvé vám hned prozradím, že kniha je pěkně romantická. Hrdince je šestnáct let...
• Nakonec máme dva Lvy, tedy dvě Marininy potencionální lásky. 
• Marina kvůli své lásce někomu dalšímu vadí, takže se vše obrací v boj o život. A že to mezi dryádami není jednoduché, to vám je určitě už teď jasné. 
• Teta Diana vším zamíchá, když nechá Marinu studovat jeden ročník střední školy v Římě.
• Objevuje se nám neznámý duch.
• A navíc do Říma přijíždí Plantefolie.
• Prožijete sportovní turnaj.
• Zažijete báječný ples v nádherných róbách a zatančíte si s Marinou valčík.
• Poznáte Marinina strýce, na jehož popud se Marina přihlásí do jedné zajímavé soutěže. 
• Atd.

Jo, je toho dost. Já osobně bych si například přála se na jeden den (alespoň) ocitnout v Silvě. Zvláště v těchto horkých dnech je tam krásně. Že Silva znamená v latině les, to si každý vygůglí. Ale otázkou je, jaký je to les a kde ho najdete. Nechte se překvapit. Teď si vzpomínám, že už jsem o něm něco trochu na jaře psala tady na blogu...

A jak je to s knižními blogerkami? Abych řekla pravdu, je docela obtížné v dnešním světě najít knižní blogerky, které by si zamilovaly napínavou romantickou knihu a zároveň Marinino hledání harmonie, a byly by ochotné o ní odvážně psát či dávat fotky na instagram, za což samozřejmě dostanou od nakladatelství knihy. Ale musím vám prozradit, že už mám tři skvělé blogerky. A moc doufám, že se mi třeba další, které Marinu čtou, přihlásí. Tedy jestli budou zrovna číst tyto řádky... To je otázka...

Doufám, že jste si užili kromě článku též citátů z pátého dílu z Vlasů dryád a nakonec ještě slíbené deštivé video: