Vílí kruhy v obilí

Kruhy v obilí. Krásné a tajemné, dokonalé, možná plné šifer a matematiky, kterým my lidé často nerozumíme. 

Kruhy v obilí zná z médií téměř každý z nás. Jedná se o záhadu, která se objevuje po tisíce let, a zatím ji pravděpodobně nikdo nerozluštil. Nádherné obrazce s geometrickou podstatou se objevují nejen v obilí, ale dají se při troše snahy najít i v jiných porostech (kukuřici, vojtěšce...) nebo v zimě pouze na holé hlíně.

V létě 2008 jsem sama takové kruhy viděla, ale médiím unikly. Jela jsem...

do Prahy autobusem, všimla jsem si jich z dálnice. Ohlížela jsem se, co ostatní cestující. Ale! Představte si, že celý autobus kromě mě a řidiče byl ponořen do hlubokého spánku... A já neměla mobil s fotoaparátem. Ach jo.

Samozřejmě některé obrazce občas vytvoří přímo lidé, kteří si chtějí z druhých vystřelit. Jenže ne všechny vytvoří lidé... Některé jsou tak složité, že není v lidských silách je za pár okamžiků vytvořit. Často svědkové navíc potvrzují přítomnost neidentifikovatelné světelné koule nad místem, kde se později objeví kruhy. A ještě později se mezi obilím objevují houby špičky (odjakživa spojované s vílami).

Kruhy v obilí jsou natolik záhadné, že je už zkoumali i významní odborníci přes fyziku a další přírodní vědy.

A co zjistili?

Falešné kruhy, které vytvořili lidé, jsou zblízka změť poválených stébel, jako kdyby se v nich válelo stádo divočáků. A to je vše.

Avšak ty pravé kruhy vykazují určité zajímavé vlastnosti:

1. Stébla jsou těsně nad zemí ohnutá a pravidelně srovnaná jedno vedle druhého.

2. Stébla nejsou zlomená, ale pouze ohnutá v pravém úhlu.

3. Po několika dnech se stébla narovnají a rostou dál.

4. V kruhu ručička kompasu ukazuje odchylky.

5. Toto mi připadá velmi významné: ve stéblech se dají změřit takové změny v molekulách, jako kdyby je někdo vložil do mikrovlnné trouby.

A to vše se týká neuvěřitelných geometrických obrazců, které na papír dokáží narýsovat jen ti nejlepší geometři. Natož kdyby měli běhat po poli s obřími kružítky... a během krátkých třeba pěti minut vytvořit takové dílo.

Když jsem si to vše tak nějak dala dohromady, vyšla mi z toho kapitola do Rafaelovy školy, v níž vílí královna tančí podle signálů Země (Gaiy) a vznikají kruhy jako poselství Gaiy nám lidem. Určitě si ještě barvitě vybavujete, jak se Arthos pokoušel sestavovat aparaturu na měření signálů, a jak se mu do ní Marina zamotala...

Možná jsem někoho z vás navnadila, aby si již zmíněnou kapitolu znovu přečetl. A nebo vás navnadí video s fantastickými fotkami kruhů v obilí doplněné relaxační vílí hudbou: