úterý 3. října 2017

Chtěla bych být svou čtenářkou

Tahle myšlenka mě napadla dneska dopoledne, přičemž se o mě pokoušela už delší dobu. Víte, vlastně nikdy se mi zatím nestalo, abych se jako čtenářka dostala k nějaké současné sérii, která by mě natolik uchvátila, že čekání na další díl by se zdálo jako nekonečné.
Tedy, abych to uvedla na pravou míru. Uchvátilo mě docela dost sérií, ale vždy jsem se o nich dozvěděla, až když už byly celé napsané, takže mi stačilo zajít do knihovny a všechny díly jsem si mohla odnést domů.
A tak si vlastně jen mohu představovat, jak takové čekání na další díl vypadá.

Už víte, že jsem si aspoň do mobilu vložila tapetu s Rafaelkou a jako vyzvánění mám Nespoutanou melodii z prvního dílu Vílích křídel. V práci mi tak pomáhají, abych si na Rafaelku v tom shonu vzpomněla. A v posledních dnech se mě na Vlnění nymf ptají i moji žáci, tedy spíše žákyně. Také nedočkavé. A já se začínám těšit čím dál tím víc. Vždyť ta kniha nevychází jen pro mě. Ale i pro vás.

Ono je někdy těžké si uvědomit, že kniha jde ke čtenářům, protože ji nepředčítám jako hudební hvězda někde na pódiu. S vámi čtenáři se...
vlastně setkávám prostřednictvím internetu, za což mu můžeme poděkovat. Občas k nám do školy dorazí dopis od někoho z vás, což je naprosto úžasné. Naposledy přišel jeden z Vizovic. Na každý 3D retro papírový dopis odepisuji stejně jako na zprávy a e-maily.
A včera jsem dokonce objevila dotazy k očekávanému čtvrtému dílu na Youtube pod mými učitelskými vlogy.

Asi bych měla doma připravit nějakou oslavu, přesto si v sobě asi nevykouzlím takové očekávání, jaké v sobě nese čtenář. Zatímco vy si sednete k příběhu a bude vás unášet svět Rafaelky, tedy ten svět, který je kolem nás, a tak krásně nám přitom uniká, já budu datlovat další díl, protože prostě jedeme dál. Vy se ponoříte i s delfíny do vln, já mezi padající listí dryád.

Moc a moc by mě zajímalo, jak se na knihu připravujete, na co se v ní nejvíce těšíte, co si v příběhu užíváte, proč ho vlastně čtete...
Pokud se vám tady na blogu píšou špatně komentáře, můžete je připsat na starý blog SEM. Tento článek jsem totiž přidala i tam, protože na starý blog pořád ještě lidé chodí.




2 komentáře:

Mouriss řekl(a)...

Mně se líbí hlavní postava, příběh jako takový, a vždycky jsem zvědavá, co přinese nová metamorfóza. A samozřejmě se mi líbí prostředí, v němž se příběh odehrává, neboli ráda se vždycky přenesu do Rafaelovy školy a přilehlých dějišť. A jinak, jako čtenářka nedočkavě čekám také na to, až Vilmě Kadlečkové vyjde 6.díl Mycelia.

Renata Štulcová řekl(a)...

Díky. Já si to prostředí také vždy užiju. Proto je pokaždé část někde jinde. Do Mycelia si plánuju pustit se někdy o dovolené. Abych mohla louskat jednu knihu za druhou. Sci-fi miluju a S Vilmou Kadlečkovou jsem se setkala na natáčení kdysi na UPC. Je skvělá.